Antwort Jaký význam má řehtačka? Weitere Antworten – Proč se používají řehtačky
Hlavní funkci, kterou plní ve své podstatě dodnes, ale mají jako nástroje k oznamování „odletu zvonů do Říma“. Jejich zvuk nahrazuje zvuk zvonů a svolávají tak k bohoslužbě. Hoši s řehtačkami podle historických pramenů poprvé vycházeli přesně v poledne na Zelený čtvrtek.Velikonoční obchůzka s hlučícími nástroji, ve Vysoké se nazývána ŘEHTÁNÍ, je odvozená z liturgie pašijového týdne, kdy v kostelích od „Gloria“ na Zelený čtvrtek do „Gloria“ na Bílou sobotu umlknou zvony, „odletí do Říma“, a jejich zvuk nahradí hrkání trakařů.Nemělo se pracovat na polích (hýbat se zemí), nemělo se prát prádlo. Přesto symbolem Velkého pátku byla voda – tou se lidé omývali pro zdraví, vykrápěl se chlév a omývala zvířata. Také se tento den děly zázraky – zem se otevírala, aby ukázala své poklady.
Jak se chodi řehtat : Řehtat se začíná ve čtvrtek odpoledne a další řehtání probíhá večer. Na Velký pátek se začíná ráno, další obchůzka je v poledne a poslední večer. Na Bílou sobotu se řehtá jen ráno a pak už dojde na závěrečnou koledu neboli vyřehtávání.
Proč se říká škaredá středa
Škaredá středa nebo také sazometná středa: jméno získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny. Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce. Škaredá středa přísluší do pašijového týdne, v tento den se Jidáš mračil na Ježíše.
Kdy koledují holky : Dívky vyrážejí na koledu dva týdny před Velikonocemi, a to hlavně na vesnicích, kde obchází domy a rodiny s pomlázkou. Na Rychnovsku je holčičí koleda už zažitá, takže kluci doma vyčkávají, až je holky přijdou vyšlehat. Také v rychnovském okrese se ale tradice liší místo od místa.
Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest.
Křesťané všech denominací si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie. Přívlastek „zelený“ vznikl podle některých teorií v němčině zkomolením původního názvu Greindonnerstag (tj. „lkavý čtvrtek“) na Gründonnerstag („zelený čtvrtek“).
Proč se nesmí prát na Velikonoce
Další lidové pověry mluví o tom, že se nesmí hýbat se zemí, tedy rýt, kopat a okopávat, ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se však připisovala koupelím, ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví na celý rok.Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí
K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady.Hrká se vždy v pravidelnou dobu: brzy ráno, v poledne a večer, na Velký pátek ještě ve tři odpoledne, tj. v hodinu Ježíšovy smrti. Chlapci vždy vychází z ustáleného místa, např. od některé kapličky nebo od kostela jako v Přímětcích, a celou vesnici mnohdy obejdou ve formě uzavřeného kruhu.
Podle lidové tradice se na Bílou sobotu také vymetaly domy novými košťaty. O Bílé sobotě se zvony vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tento den se obvykle nekonají mše ani další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Až po západu slunce začíná slavnost Kristova vzkříšení.
Co se nesmi na Škaredou stredu : Na Škaredou středu by se podle tradice nemělo šít, příst, drát peří nebo třeba štípat dříví. Tradičně se v tento den taky začínaly péct sladké jidáše z kynutého těsta. Tvar pečiva podle Pohunka připomíná, že Jidáš nakonec spáchal sebevraždu.
Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce : Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady. Podle zvyků a tradic se nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet. Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso.
Kdy polévají holky kluky
V některých krajích muži ženy společně s vyšleháním ještě polévají studenou vodou, ale správnější význam tohoto zvyku je, že dívky a ženy v úterý ráno po velikonočním pondělí polévají chlapce a muže.
Pomlázka je český velikonoční lidový zvyk spočívající ve šlehání žen muži pomocí prutu či spleteného proutí taktéž nazývaného pomlázka, prováděný na Velikonoční pondělí. Výrazem pomlázka mohou být také označen samotný akt podarování během koledy, vykoledované dary, jako vejce či kraslice, nebo také velikonoční nádivka.O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou se vám pak budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Když na zahrádce ještě před rozedněním zatřesete stromy, měly by urodit více ovoce.
Co se jí na Zelený čtvrtek : Podle tradice měla celá rodina sníst něco zeleného. Hospodyně nejčastěji vařily zelenou polévku, do které přidávaly jarní bylinky – česnek medvědí, kopřivy nebo špenát.