Antwort Co je to Chromoplast? Weitere Antworten – Co to je chloroplasty

Chloroplast je zelená buněčná organela patřící mezi plastidy. Je velmi bohatý na membrány a probíhá v něm fotosyntéza, tj. přeměna sluneční energie na chemickou energii a její ukládání do sacharidů a jiných organických látek. Chloroplasty měříku příbuzného v optickém mikroskopu.Leukoplasty jsou plastidy, které neobsahují žádná barviva. Jejich úkolem je obvykle shromažďovat zásoby. Jsou známy tyto typy: Proteinoplast – plastid obsahující proteiny.Primární plastidy rostlin

plastidy glaukofytů (Glaucophyta) plastidy zelených rostlin. plastidy ruduch (Rhodophyta)

Které buňky obsahují chloroplasty : Rostliny obsahují buňky a buňky rostlin obsahují chloroplasty.

Jak vznikaji chloroplasty

Nové chloroplasty vznikají pouze dělením existujících chloroplastů. Mechanismus dělení sdílí základní rysy s dělením bakteriální buňky, avšak během evoluce došlo ke ztrátě některých dělicích proteinů, jiné změnily funkci a nepodílí se na dělení, a naopak některé nové proteiny eukaryotického původu byly rekrutovány.

Jak vznikly chloroplasty : Shih a Matzke spočítali, že alfa proteobakterie pronikly do předků eukaryot před 1,2 miliardami let, přičemž daly vzniknout mitochondriím a pak před pouhými 900 miliony let podobným způsobem vnikly do předků rostlin sinic, aby z nich poté vznikly chloroplasty.

Amyloplasty jsou typem plastidových, dvojitě obalených organel v rostlinných buňkách, které se účastní různých biologických drah. Amyloplasty jsou typem leukoplastů, což je podkategorie pro bezbarvé plastidy neobsahující pigmenty.

Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých rolí. Například udržuje stálé prostředí v cytoplazmě díky regulaci pH a regulaci koncentrace solutů, plní funkci zásobní, detoxifikační, funguje jako lysosomální kompartment, hraje roli v osmoregulaci rostlinné buňky a tím také má podíl na mechanické pevnosti buněk.

Kde se nachází chloroplasty

Chloroplasty se nacházejí pouze v rostlinách a fotosyntetických řasách.Jakkoli je struktura i velikost chloroplastů velmi proměnlivá, lze je charakterizovat jako kulovité až čočkovité nebo diskovité útvary o velikosti 2–5 μm.Mezi zásobní látky se řadí převážně sacharidy a lipidy. Nejvýznamnějším zásobním polysacharidem je škrob. I některé minerální látky, které rostlina potřebuje, mohou být ukládány do zásob. Mezi ně náleží: dusíkaté sloučeniny, fosfáty a sloučeniny fosforu, sírany nebo železité komplexy.

tečky (malé otvory), kterými procházejí plazmodezmy – vlákna cytoplazmy spojující protoplasty sousedních buněk. V rámci rostlinných pletiv či celých rostlin se pak často užívá pojem symplast (pro navzájem propojené protoplasty sousedních buněk) a apoplast (pro systém jejich buněčných stěn a mezibuněčných prostor).

Co je to Plazmoptýza : Plazmoptýza (cytolýza) je stav živočišné buňky, kdy je koncentrace iontů rozpuštěných ve vodě nižší, než jaká je koncentrace v izotonickém roztoku. Buňka se postupně zvětšuje a pak praská, její obsah se uvolní ven. U červených krvinek (erytrocytů) se tento jev nazývá hemolýza.

Co je to zásobní pletivo : Pletivo zásobní: Je určeno k uchovávání zásobních látek jako např. škrobu, olejů, proteinů aj. Částmi rostlin, kde převažuje tento typ pletiva, jsou např. hlízy, oddenky apod.

Jak se stepi polysacharidy

Polysacharidy, tedy škrob nebo pektiny, se štěpí na jednoduché cukry působením enzymů postupně několik dlouhých hodin. Díky tomu je udržovaná stálá hladina krevního cukru s minimální účastí slinivky. Oproti tomu jednoduché cukry přicházejí po snědení velmi rychle ze zažívací soustavy do krevního oběhu.

Gutace aneb slzení rostlin je vyloučení většího množství vody, v které mohou být rozpuštěné minerální látky (NaCl, CaCO3, KCl, MgCl2…) v kapalném stavu. To znamená výdej vody po kapkách (gutta = kapka) pomocí hydatod (nejčastěji na okrajích listů).Buněčné jádro, neboli nucleus, je obsaženo v každé buňce, která se může dělit. V jádře je uchovávána genetická informace buňky. Jádro je největší a nejvýznamnější buněčnou organelou.

Co to je Turgor : Turgor (latinsky opuchlost, nadutost) je termín používaný v biologických vědách k popisu vnitřního tlaku pletiv a tkání. Tento tlak je výsledkem součtu napětí a tlaků jednotlivých buněk, ze kterých je tato tkáň/pletivo složena. Rostlinám dává turgor jejich pevnost a tuhost, kdežto zvadlé rostlině právě chybí.